[ Webhosting profitux.cz ]

ZÁKLADNÍ   ORGANIZACE   01/68   ČESKÉHO   SVAZU   OCHRÁNCŮ   PŘÍRODY

O C H R A N A
HERPETOFAUNY
SOCIETAS PROTECTIONIS
H E R P E T O F A U N A E

Jankovcova 47, 170 00 Praha 7 - Holešovice                        

Projekt Mauremys

Teplomilné prvky fauny plazů Balkánu vystupují na pobřeží Jaderského moře nejdále na sever a sledují zde úzký výběžek teplého klimatu, oddělený horskými pásmy od chladnějšího vnitrozemí.

Jihobalkánská dravá sladkovodní želva Mauremys rivulata (dříve Mauremys caspica rivulata, ještě dříve Clemmys caspica) je hojná v řeckých vodách, vzácná v Albánii a Makedonii, ojediněle byla zjištěna i v Černé Hoře.

Mauremys rivulata
Foto © Lasse Bergendorf; www.club100.net                          

První zprávy o výskytu v Chorvatsku jsme získali v roce 1978 od dubrovnického ornitologa Ivana Tutmana, který nám ukázal poblíž svého rodiště dvojici malých vodních nádrží (cca 20 metrů) uprostřed jinak bezvodého krasového terénu.

Lokalita M. rivulata v jižní Dalmácii

Později, v roce 1980, jsme zjistili další izolovaný výskyt tohoto druhu ještě severněji na poloostrově Pelješac v potoce a zavodňovacích kanálech ovocných sadů, kde tyto želvy žily společně s želvami bahenními (Emys orbicularis). Tyto mikrolokality byly želvami velmi hustě osídleny, dokud nedošlo k negativnímu ovlivňování jejich vodního prostředí.

Želvy Mauremys rivulata na své původní lokalitě

Potok na Pelješci zanikl zabetonováním vývěru a využitím vody pro městský vodovod, v ovocných sadech se začaly stále intenzivněji používat agrochemikálie, které postupně prosákly do zavlažovacích kanálů, kde ovlivnily potravní zdroje želv. V současnosti tamní je populace již zcela vyhubena jednak otrávením pesticidy, jernak lovem ryb do vrší, ve kterých se uvězněné želvy nemohou nadechnout a utopí se. V roce 1994 jsme zjistili, že naše první známá dvojice malých nádrží před Dubrovníkem se stala během válečných událostí skládkou vystřílených minometných patron.

Hodnotili jsme tedy situaci jako kritické ohrožení jedné z nejvzácnějších složek druhově velice bohaté fauny plazů Chorvatska a upozornili ústav ochrany přírody i přírodovědné muzeum, že tomuto druhu hrozí v krátké době vymření, nebudou-li podniknuta opatření na jeho udržení. Projekt předpokládal mimo jiné pokusy o přenos menšího počtu jedinců do vybraných vodních nádrží, kde se sice nevyskytuje, ale byla by větší naděje aby se tam udržel – v podstatě vytváření genofondových rezervoárů pro případ, že se nepodaří odvrátit zánik na původních nepatrných stanovištích.

Podle prováděcího rozhodnutí státních orgánů měly být tyto akce realizovány spoluprací naší ZO ČSOP s pracovníky Přírodovědného muzea v Zagrebu. Těm se však nepodařilo získat na tento program přiměřené finanční prostředky a jako správní profesionálové tedy záležitost přenechali nám amatérům na naše útraty. Ale dostali jsme alespoň úřední pověření, aby naše činnost nemohla způsobit pochybnosti místních správních orgánů.

Záchranný transfer želv

Podařilo se nám vypátrat několik nádrží, svými vlastnostmi vyhovujících potřebám tohoto druhu, a uskutečnili jsme pokusné výsadky. Ve dvou případech se podařilo zaznamenat udržení výsadku (což není snadné, želvy jsou velmi plaché) a v jednom dokonce hlášení o pozorování mláďat. Zároveň jsme se pokoušeli o zainteresování místních obyvatel a uskutečnili intervence na školách, kde se podařilo získat pro tento problém ekologicky zaměřené zájmové skupiny. Ještě významnější pro účinná ochranná opatření bylo v roce 2003 získání vznikající herpetologické skupiny Hyla, vytvořené převážně studenty přírodovědné fakulty – tato skupina velmi rychle pochopila význam akce a snáze než my začala na místních i ústředních orgánech energicky prosazovat zejména záchranný management původních nalezišť.

Měření exemplářů určených k transferu

V současnosti probíhá sledování osudů pokusných výsadků a dokumentace dalších zjištěných nalezišť v nejjižnějším cípu Chorvatska u hranic s Černou Horou, navazujících na nedaleký výskyt v Boce Kotorské.




© PM 2007